(*1966)
Prozaik, scenárista a fejetonista debutoval v roce 1996 básnicky laděným románem o křivolakosti lidských osudů Smrt a křeslo, aniž by si jej čtenářská či kritická veřejnost příliš všimla. Známějším se stal až dalšími prózami, efektně stavěnými jako příběhy s tajemstvím Žena sedmi klíčů (1997), Jezdci pod slunečníkem (1999) a Stěna srdce (2001). Poslední knihou Romana Ludvy je v roce 2004 vydaný existenciálně laděný generační román Poslední ohňostroj. Kromě prózy se příležitostně věnuje žurnalistice (sloupky, fejetony) a napsal i několik rozhlasových a televizních scénářů.