MINIRECENZE PŘEKLADATELŮ
Překladatelé recenzují práci svých kolegů

"Překlad je to, co všechno promění, aby se nic nezměnilo."  

– Günter Grass

 

V rámci řady HIGH FIVE PROJECT vychází v českém jazyce pět prozaických titulů z pera pěti spisovatelů z pěti zemí napříč Evropou. Toto je recenzní blog pro překladatele věnovaný naší edici.
 

Rezenzuje Petr Štědroň

Petr Kalina – Amadoka
Překladatelství bývá někdy přirovnáváno k archeologii – objevujeme, rekonstruujeme, dáváme tvar. V Amadoce Sofije Andruchovyč se tento obraz přímo nabízí, a Petr Kalina se ho zhostil s mistrovskou přesností. Jeho překlad dokáže uchopit mnohovrstevnatost textu, který osciluje mezi individuálním a kolektivním vědomím, mezi historickou pamětí a osobním prožitkem. Jazyk knihy je náročný, plný nuancí, stylových posunů, dobových vrstev. Kalina zachovává tuto dynamiku a současně udržuje plynulost a čtivost českého textu. Zvláštní uznání si zaslouží jeho citlivé zacházení s ukrajinskými reáliemi – nejde jen o překlad, ale o skutečné zprostředkování kulturního kontextu. Amadoka je mimořádné dílo a v Kalinově podání neztrácí nic ze své síly.

Vítězslav Mikeš – Pyramidy dnů
Povídková tvorba Dainy Opolskaitė stojí na jemné psychologii a na zachycení klíčových momentů v životech postav. Překlad Vítězslava Mikeše dokazuje jeho cit pro detail i schopnost vystihnout atmosféru. Litevská literatura není v českém prostředí masově rozšířená, což přináší specifické překladatelské výzvy – jak zachovat autentický tón a současně umožnit čtenáři přirozený vstup do textu? Mikeš zvládá tento balanc bravurně. Jeho překlad je přesný, ale ne akademický, poetický, ale ne přehnaně okázalý. Každá povídka v Pyramidách dnů přináší jedinečný mikrosvět a Mikešova práce nám umožňuje jej plně procítit.

Miluše Juříčková – Každý chce domů, nikdo zpátky
Helga Flatlandová je mistrem vyprávění o vztazích, tichých konfliktech a nevyřčených emocích. Miluše Juříčková její styl nejen přesně překládá, ale zároveň mu dává český rytmus a přirozenost. Každý chce domů, nikdo zpátky je kniha, která vyžaduje citlivou práci s jazykem – přechody mezi introspekcí a dialogy, subtilní ironii, střídání nálad. Juříčková to zvládá s lehkostí, která je výsledkem zkušenosti i hlubokého porozumění autorce (už dříve přeložila její jiný román). Její překlad nevnucuje interpretaci, ale zároveň čtenáře vede – přesně v duchu Flatlandové.

Martina Kašparová – Neuvěřitelná cesta
Islandská literatura často balancuje mezi historií a fikcí, mezi realismem a magičnem. Neuvěřitelná cesta Sigrún Pálsdóttir je toho ukázkovým příkladem. Martina Kašparová zvládla její překlad s bravurou – její čeština je elegantní, ale ne archaická, přesná, ale ne zatěžkaná. Práce s pikareskní formou vyžaduje cit pro rytmus, protože každé zpomalení může rozbít dynamiku vyprávění. Kašparová tuto dynamiku zachovává a zároveň umožňuje českému čtenáři proniknout do islandských reálií bez zbytečných vysvětlivek. Výsledkem je svižný a zároveň vrstevnatý text, který působí přirozeně a poutavě.

 

Recenzuje Martina Kašparová
Petr Kalina – Amadoka
Překládat Sofiji Andruchovyč znamená ponořit se do spletitého labyrintu paměti, identity a historie, v němž každé slovo nese svůj význam. Petr Kalina zvládl tento úkol s obdivuhodnou přesností a lehkostí. Amadoka je román plný vrstev – prolínají se tu různé časové roviny, perspektivy i jazykové rejstříky. Kalina dokáže zachovat bohatost originálu, přičemž jeho čeština působí přirozeně a plynule. Citlivě pracuje s historickými reáliemi i kulturním kontextem, aniž by zahlcoval čtenáře vysvětlivkami. Překlad, který nenásilně zprostředkovává nejen děj, ale i atmosféru knihy, je důkazem hlubokého porozumění ukrajinské literatuře.

Vítězslav Mikeš – Pyramidy dnů
Povídková tvorba Dainy Opolskaitė je přímočará a zároveň poetická, všední a přitom hluboká. Vítězslav Mikeš tento jemný balanc mistrně zachytil. Jeho překlad je přesný, ale nikdy ne mechanický, dokáže vystihnout drobné významové posuny i emoční nuanci každého příběhu. Litevština má svá specifika a Mikeš je dokáže do češtiny převést s lehkostí, aniž by působil cize nebo odtažitě. Jeho práce ctí autorčin styl, zachovává úspornost jazyka a zároveň umožňuje čtenáři ponořit se do emocionálně nabitých mikropříběhů. Výsledkem je překlad, který čtenáři přináší autentický zážitek z litevské literatury.

Miluše Juříčková – Každý chce domů, nikdo zpátky
Romány Helgy Flatlandové jsou introspektivní, plné jemných nuancí a psychologických detailů, které vyžadují citlivý překladatelský přístup. Miluše Juříčková tuto výzvu zvládla s bravurou. Její čeština je přirozená, plynulá a precizně vystihuje tón vyprávění – ať už jde o melancholické vzpomínky, ironické postřehy, nebo syrové emoce. Přechody mezi perspektivami jednotlivých postav jsou plynulé, text neztrácí na dynamice a udržuje si svou hloubku. Juříčková dokáže v češtině věrně zachovat autorčin styl, aniž by působil těžkopádně nebo příliš doslovně. Výsledkem je překlad, který umožňuje českému čtenáři plně se ponořit do Flatlandové psychologického světa.

Petr Štědroň – Formalita v Kyjevě
Dmitrij Kapitelman ve Formalitě v Kyjevě s lehkostí a ironií reflektuje otázky identity, emigrace a byrokracie. Petr Štědroň se v překladu dokázal mistrně vyrovnat s autorovým specifickým stylem, v němž se humor prolíná s melancholií a sžíravou kritikou. Jeho čeština je svižná, přirozená a zachovává rytmus i tón originálu. Dialogy působí nenuceně, vtipy neztrácejí pointu a jazykové hříčky fungují i v českém kontextu. Překlad si uchovává autenticitu, aniž by působil cize nebo nepřístupně. Štědroňova práce dokazuje, že správně zvolený jazykový rejstřík může zásadně přispět k celkovému vyznění knihy.

Recenzuje Vítězslav Mikeš
Petr Kalina – Amadoka
Sofija Andruchovyč napsala román, který je stejně vrstevnatý jako historie Ukrajiny samotné. Petr Kalina jej přeložil s obdivuhodnou precizností a citem pro detail. Jeho čeština je bohatá, zároveň však nezahlcuje, což je u takto komplexního textu klíčové. Překlad si zachovává dynamiku originálu, střídání časových a vypravěčských rovin je plynulé a srozumitelné. Kalina skvěle zvládá jazykové přechody mezi lyrickými pasážemi a dokumentárním stylem, což čtenáři umožňuje plně se ponořit do knihy. Výsledkem je překlad, který respektuje autorčin styl i historickou hloubku textu.

Martina Kašparová – Neuvěřitelná cesta
Překládat islandskou literaturu znamená pohybovat se mezi precizním faktem a poetickou licencí. Martina Kašparová ve svém překladu románu Sigrún Pálsdóttir mistrně vyvažuje oba tyto póly. Její jazyk je jasný, ale nikoli strohý, s citem pro rytmus a zvukovou stránku textu. Zachovává dobový kolorit, a přitom nepůsobí archaicky. Dokáže přenést na českého čtenáře zvláštní odstín islandského vyprávění – úsporného, ale pod povrchem plného emocí a jemného humoru. Překlad je plynulý a čtivý, přičemž nenásilně propojuje historickou přesnost s vypravěčskou hravostí.

Miluše Juříčková – Každý chce domů, nikdo zpátky
Helga Flatlandová staví svůj román na psychologické drobnokresbě a jemných emocích, což činí jeho překlad náročným úkolem. Miluše Juříčková jej zvládla s velkou empatií k textu i postavám. Její čeština je nenásilná, přirozená a dobře vystihuje náladu jednotlivých scén. Přechody mezi vnitřními monology a dialogy jsou plynulé, jazykově přesně vyvážené. Překlad zachovává citlivost originálu, ale zároveň působí suverénně i ve svém vlastním jazykovém prostoru. Díky Juříčkové dostává český čtenář možnost plně se ponořit do subtilního, ale nesmírně silného příběhu o ztrátách, návratech a hledání vlastního místa ve světě.

Petr Štědroň – Formalita v Kyjevě
Dmitrij Kapitelman v Formalitě v Kyjevě mistrně kombinuje humor, ironii a existenciální úzkost. Petr Štědroň tento křehký balanc zachoval i v českém překladu. Jeho jazyk je svižný a přesně vystihuje rytmus autorova vyprávění. Překlad citlivě pracuje s jazykovými hříčkami i kulturními referencemi, aniž by se uchyloval k násilným adaptacím. Dialogy jsou přirozené, vtipy neztrácejí pointu a celková atmosféra knihy zůstává zachována. Štědroň dokázal do češtiny převést nejen jazykovou rovinu, ale i emocionální podtext románu – pocit vykořeněnosti, absurditu byrokratického systému i tragikomickou snahu hlavního hrdiny začlenit se do nové společnosti.

Recenzuje Miluše Juříčková
Petr Kalina – Amadoka
Román Sofije Andruchovyč je nejen rozsáhlý, ale i jazykově a tematicky mnohovrstevnatý. Petr Kalina si s tímto náročným textem poradil s obdivuhodnou precizností. Jeho překlad je dynamický a přirozený, s citem pro rytmus a styl autorčina psaní. Výborně zvládá střídání různých jazykových rovin – od introspektivních pasáží přes historická vyprávění až po útržkovité vzpomínky hlavního hrdiny. Čeština zde není pouhým médiem, ale plnohodnotně nese atmosféru textu a umožňuje čtenáři ponořit se do složité mozaiky paměti, identity a ztracených světů.

Recenzuje Petr Kalina
Petr Štědroň – Formalita v Kyjevě
Petr Štědroň dokázal v překladě Formalita v Kyjevě přenést do češtiny fascinující atmosféru post-sovětského světa, kde se ztrácejí hranice mezi byrokracií a absurditou. Jeho precizní volba slov odráží závažnost i ironii původního textu, aniž by upadl do přehnané doslovnosti. Štědroň zvládl zachytit nejen historický kontext, ale i osobní příběhy, které se zde prolínají s politickými ideologiemi. Překlad je nejen jazykově výborný, ale i citlivý vůči niancím, které činí Kyjev neotřelým prostředím pro čtenáře.

Vížezslav Mikeš – Pyramidy dnů
Mikešův překlad Pyramidy dnů je mistrovským ztvárněním textu, který se potýká s komplexností času a vzorců lidského chování. Jeho jazyk je hladký, ale plný podtónů, které dávají příběhu hlubší rozměr. Překladatel se zde neskrývá za doslovnost, ale nabízí živý, přirozený tok textu, který se plynule přizpůsobuje české kultuře. Přestože kniha vychází z témat filozofických a politických, Mikeš je schopen udržet dynamiku příběhu i pro čtenáře, kteří s těmito koncepty nejsou příliš obeznámeni.

Miluše Juříčková – Každý chce domů, nikdo zpátky
Miluše Juříčková vykonala v překladě Každý chce domů, nikdo zpátky skvélé dílo, když dokázala zachytit hrdinské, ale zároveň křehké charaktery postav, které se pohybují na pomezí osobní a kolektivní historie. Její citlivý přístup k textu vytvořil překlad, který zůstává věrný původnímu jazyku, aniž by obětoval bohatost české stylistiky. Kniha se stává více než jen literárním svědectvím, je to také odraz doby, kde se touhy a ztráty střetávají s politickým pozadím.

 

Martina Kašparová – Neuvěřitelná cesta
Překlad Martiny Kašparové k Neuvěřitelné cestě představuje excelentní příklad precizního, ale zároveň vřelého přístupu k textu. Kašparová vnáší do příběhu Sigrún Pállsdóttir nejen správnou míru napětí, ale i citlivost k islandské kultuře a tradicím. Její překlad se nebojí rozbalit nuance, které činí příběh více než jen dobrodružným románem. Hrdinka putující po oceánu čelí životním výzvám, a Kašparová srozumitelně přenáší všechny její emoce a momenty na české čtenáře.

 

Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah publikací (sdělení) odpovídá výlučně autor. Publikace (sdělení) nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.