Spisovatel, básník, filmař (1922–2019). Autor střídavě perzekvovaný a oslavovaný. Surrealismus, který ho v mládí „zasáhl jako blesk“, vnímal jako osvobození ducha. Jeho levicovým názorům nejvíce konvenovala Trockého permanentní revoluce. Začínal jako novinář. Stipendijní studium na pařížské Sorbonně ho osudově nasměrovalo k frankofonní kultuře. Od roku 1965 byl členem patafyzického hnutí v Paříži, od roku 1977 členem Skupiny českých a slovenských surrealistů. Pracoval v Československém státním filmu v Bratislavě, přednášel na Vysoké škole múzických umění, kde vedl Seminář moderního umění, působil ve Slovenské národní galerii, kde vedl Kabinet insitního umění.

foto MILAN DAVID/PETIT PRESS/PROFIMEDIA