(*1863 - †1912)
Neklidný duch českého kulturního života 80.–90. let, kdy pobýval v Praze a rozhodoval se mezi literaturou a malířstvím, hojně se účastnil výtvarné a slovesné kritiky, byl horlivým propagátorem ruského a francouzského realismu a naturalismu. Když se r. 1890 přestěhoval k bratrovi do slovácké vesnice Diváky u Hustopeč, stal se organizátorem moravského uměleckého života a nadšeným tlumočníkem nejen slováckého svérázu, ale především rodící se moravské moderny (Jožka Úprka). Zemřel v Divácích sebevraždou. Samostatně napsal a vydal přírodní román Pohádka máje (1892), tragický román Santa Lucia (1893) a řadu menších próz. Dramatickým debutem byla mravní analýza soudobé společnosti Paní Urbanová (1889). Jeho polemický duch zvláště významně vyniknul v brožuře psané pro záchranu architektonického dědictví staré Prahy proti nivelizační politice tehdejší pražské městské správy Bestia triumphans (1897).