Strhujícím jazykem zapsaný komicko tragický obraz novodobého „zbytečného člověka“. Na malém prostoru, ve všedních souřadnicích je představeno drama zralého muže, který je nespokojen sám se sebou, se svou pozicí při práci druhořadého dabingového herce, se svou rozpadlou rodinou,  s přáteli z profesního kruhu (záměrně nechci použít slovo branže, protože by to Keratovu knihu řadilo tam, kam nepatří, není o branži, je o lidech, o člověku). S velkým odstupem a přitom takřka důvěrně je zachyceno specifické prostředí dabingových herců, a herců obecně, s mediálními dominantami i outsidery. V okamžiku, kdy by alespoň mladá žena mohla do života stárnoucího herce přinést novou životní sílu, přichází, v parafrázi slov jisté filmové postavy  povzdech: „Proč sakra musí být vždycky a všude tam, kde o něco jde, nablízku nějaká svině.“ To ale není zdaleka katastrofa tohoto urbánního dramatu. Ta přichází až v okamžiku nečekaného, ale nikoliv postavě nepřirozeného a nepřiměřeného vyjádření občanského postoje…