31 kapitol / 573 básní / 401 autorů / 148 zpráv z dobového tisku /
40 stran doslovu
Antologie básní o pivu v poezii a poezii v pivu. Napříč generacemi i básnickými žánry, nejstarším autorem v pivním výboru je Václav Kliment Klicpera (1792—1859) a nejmladším Jiří Šimčík (2003). Čtenář se v knize setká například s básněmi Nely Bártové, Ivana Blatného, Egona Bondyho, Maxe Broda, Bohumila Doležala, Bohumila Hrabala, Daniela Hradeckého, Filipa Klegy, Petra Hrušky, Sufiana Massalema, Naděždy Plíškové, Martina Stöhra, Ivana Wernische a mnohých dalších. Jako Ariadnina nit se tematickými kapitolami Šnytu táhne Piviáda z pera Antonína Vojtěcha Valenty Mělnického (1846—1892), který zrzavý mok zbožňoval jako málokterý český poeta. Šnyt ale pivo nikterak neadoruje, ani ho nedémonizuje. Český básník ví, že pivo je nebe i peklo v jednom, proto o něm tolik píše. „Je to až závrať, zdánlivé koma,“ básní o pití chmeloviny Ivan Diviš. A Jan Neruda před tou závratí varuje: „Pro pivo v českém pokroku / jde vše až hrůza líno.“