Kniha vychází z habilitační práce Břetislava Rychlíka Sestup ke kořenům / Byli, ludé, byli, ale sa minuli… (obrazy, analýzy, reflexe, komentáře) z roku 2014. Ta je souborem uměleckých výkonů, režií, dramatizací a inscenačních scénářů realistického venkovského dramatu a literatury: trojice inscenací vlastní dramatizace románu bratří Aloise a Viléma Mrštíků Rok na vsi v divadlech v Mostě, Trnavě a Českých Budějovicích, dramaturgických a inscenačních východisek při režii hry Josefa Gregora Tajovského Statky – zmätky a úprava hry Gabriely Preissové Gazdina roba pro scénu Mahenova divadla NdB.
Profesor Miloslav Klíma o této analýze napsal: „Každý inscenátor se setká s materiálem, ke kterému teprve musí najít cestu. Příklad pozitivního, ale plně kritického přístupu dokládá výklad k inscenaci hry G. Preissové Gazdina roba v Mahenově divadle v Brně. Na jedné straně jistá tradice a především navyklá klasifikace morálních hodnot jednotlivých postav a na druhé straně odvaha tyto navyklosti narušit a zpochybnit.“ Součástí publikace je i záznam inscenace pro Českou televizi z roku 2010.
Oproti habilitaci je kniha doplněna dvěma inscenacemi Východočeského divadla v Pardubicích: radikální úpravou básnického dramatu Josefa Topola Konec masopustu a režií vlastní dramatizace zapomenutého románu Karla Václava Raise Kalibův zločin s použitím scénáře Bedřicha Vrbského. Na konci knihy je zařazena úvaha nad hledáním divadelního jazyka a zdrojů divadelní tvorby při inscenování textů venkovského realismu ve 21. století.
Rychlíkovy poznámky k divadelní tvorbě připomínají způsob, jakým o svých inscenacích psali E. F. Burian, J. Frejka, K. H. Hilar, J. Honzl i P. Brook. Nejde o popis jednotlivých kroků vlastní tvorby, ale o myšlení nad ní, myšlení o vlastním divadelním směřování, o souvislostech a vazbách na komunikační apel díla na diváky tady a teď. Vždy ovšem s přesahy, které konkrétní vhled do tvorby povyšují nad prostý popis a směřují k obecnějším úvahám o metodice komponentů jevištního díla, o stylu jevištního jednání, o snaze artikulovat uměleckým jazykem aktuální, živé sdělení. Pro historii českého divadla posledních let je Rychlíkův text historickým dokladem a navíc podrobnou analýzou jedné linie divadelní tvorby, která vychází z tradic kritického realismu a posouvá ho do dnešní doby až k magickému realismu na jevišti.
Miloslav Klíma