V časopise Literatura země Sovětů, jenž pořád ještě vycházel, se objevil nekrolog. Na Ivana Ivaka vzpomínali srdečně. Autor textu hojně citoval amerického badatele, který v Katovi rozpoznal výsměch zemi Sovětů. A pod nekrologem se podepsala řada starých i mladších literátů. Přestože Ivanu Ivakovi přidělili místo na nejhonosnějším městském hřbitově, pochovali ho skromněji, společně s manželkou Ljubou Ivakovou. Dcera Ivana Ivaka Iryna nad otcovou rakví naříkala. Nepřetvařovala se. A její starší bratr Valerij, jenž na otcův pohřeb přiletěl zpoza oceánu, sestru něžně uklidňoval. I on truchlil upřímně. Valerij Ivak se brzy vrátil do svého nového domova. Iryna se svým dospívajícím synem Ivánkem zašla do redakce pro dědovy věci. Doufejme, že se sešit s deskami z voskovaného plátna, kam Ivan Ivak zapisoval úryvky ze svého životopisu, někde zachoval. Doufejme, že jednou bude přečten.