Nejkrásnější české knihy roku 2009 / Užší výběr
Přebal knihy je vhodný k využití jako poetická nástěnná mapa města B.
Karel Křepelka
Jan Antonín Pitínský
František Listopad
Diana Tuyet-Lan Nguyen
Norbert Holub
Michal Šanda
Vojtěch Kučera
Jana Soukupová
Milan Ohnisko
J. H. Krchovský
Robert Fajkus
Radek Malý
Jan Borna
Ivan Schneedorfer
Zdeněk Rotrekl
Quirin Jedlička
Petr Král
Petr Hrbáč
Patrik Linhart
Tomáš Kafka
Jan Novák
Pavel Řezníček
Luboš Vlach
Jindřich Zogata
Ivan Wernisch
Arnošt Goldflam
Vít Slíva
Pavel Švanda
Miroslav Fišmeister
Tomáš Přidal
Vít Kremlička
Lubor Kasal
Ivan Petlan
Marian Palla
Tomáš Lotocki
Leoš Slanina
Pavel Ambrož-Homér
Jáchym Topol
Martin Stöhr
Zdeněk Volf
Bohdan Bláhovec
Marek Toman
Ľubomír Feldek
Osamu Okamura
František Schildberger
Jana Horváthová
Martin Reiner
Josef Sládek
Viola Fischerová
Jan Dadák
Jakub Grombíř
František Halas
Marcela Pátková
Sylva Fischerová
Štěpán Kafka
Oldřich Mikulášek
Štěpán Rusín
Jiří Dynka
Jiří Kuběna
Radomil Uhlíř
Petr Placák
Oto Klempíř
Jakub Kostelník
Ludvík Kundera
Miroslav Holman
Úvodní poznámka
Ten bezmála punkerský nápad se zrodil v hlavě vedoucího brněnské redakce
MF DNES, básníka a jinak žiletkově ostrého manažera Karla Škrabala. Když může na páteční stránce Umění a kritika, kterou rediguje Josef Chuchma, pravidelně vycházet aktuální báseň-glosa Tomáše Kafky, proč by nově vzniklá brněnská stránka Umění a kritika nemohla mít obdobnou, jen třebas moravsky krvavější, protože ještě marnější a marnivější, hardcorovou verzi? A hned, že to bude rubrika s poněkud tupeckým názvem Město ve verších, protože jiný, zašmodrchanější a důstojnější by v novinách neprošel. Nakonec, k čertu se symbolismem, dost na tom, že se tam časem objeví nesrozumitelné obrazy temných básní! Tak vznikl pravidelný páteční cyklus na stránkách nejčtenějšího, tudíž pro mnohé nejpodezřelejšího deníku MF DNES. Každý pátek se v něm na stránce Umění a kritika – Brněnská scéna od května 2006 do března roku 2007 objevovaly básnické texty o Brně. V dubnu pak převzala editaci stránky Jana Soukupová, která rubriku drobně změnila – dodnes v ní každý pátek vychází texty zapomenutých moravských, respektive brněnských básníků. Zpočátku jsem vybírala i texty knižně publikované, takže jedním z prvních otištěných byla báseň Karla Křepelky Periferie V. Jenže není nad to, otisknout báseň napsanou přímo pro stránku regionální přílohy nejčtenějšího deníku MF DNES. Pěkně začerstva. V tomto smyslu byl jednoznačným rekordmanem pražský básník Vít Kremlička, který mi během dvanácti minut od odeslání e-mailové prosby napsal údernou říkanku : Když se blížím k Brnu / zjihlý vášní trnu / Spatřuji tam srnu / kterak čichá k drnu //. Tuto rychlobáseň, která přesto nezapře soustředěnou melodičnost básníka, jsem často dávala za příklad těm, kteří se propadali do tvůrčích muk ze samotné představy napsat báseň na téma Brno. Z takových trýzní ale vznikaly kolikrát texty mně nejbližší. Například Dynkova o Kauflandu v Brně a Vrchotových Janovicích. Ale nepředbíhejme… Na přímý dotaz a prosbu se nakonec ozvalo tolik veršotepců a veršotepkyň, že to umožnilo vznik této antologie, ba dokonce se ani všechny texty do knižního vydání nedostaly. Ale tak už to bývá… Při výběru zde otištěných textů jsme se přísně řídili jediným pravidlem : básně musely vyjít v letech 2006 až 2007 na stránce MF DNES. Čas od času jsem do páteční přílohy Umění a kritika – Brněnská scéna zařadila i verše, které tematicky doplňovaly hlavní text strany. Proto se v antologii kupříkladu objeví báseň Františka Halase (jako doprovodný text k eseji o básníkově otci, anarchistovi Františku Halasovi), ukázka z básně brněnského demiurga Jana Nováka, případně stařičká, leč výrazná báseň knížete moravských básníků Jiřího Kuběny. A ano – taky třeba báseň Pavla Ambrože-Homéra Třída Vítězství, mapující umakartové Brno osmdesátých let: ta vyšla k 17. listopadu. Páteř antologie přesto tvoří texty původní, dosud nepublikované, napsané přímo pro potřebu a spotřebu brněnské přílohy jinak pragmaticky střízlivého deníku MF DNES. Dora Kaprálová (editorka)
Z recenzí v médiích:
Básnická topografie města Brna
Jana Soukupová, MF Ddnes, 16. 10. 2009
(…) Nepopiratelným bonusem knižního vydání je ale kromě předmluvy a doslovu Dory Kaprálové nápaditá grafická úprava výtvarnice Kateřiny Wewiorové. V rámci „topografie města, které není“, již Dora Kaprálová velmi poeticky vysvětluje v doslovu knihy, vystavěla výtvarnice grafické řešení publikace na půdorysu plánu města Brna osídleného básníky ze sbírky. Přebal tedy tvoří rozložitelný veleplán města s portréty poetů, jejichž medailonky najdete na konci knihy podle souřadnic z oné mapy. Stejný odkaz nese samostatná stránka před každou básní. A kniha se tohoto „topografického řešení“ drží i v detailech, které obohatily původní nápad „zmapovat Brno a složit mu nové básně“ do podoby jedné z nejvtipněji a výtvarně nejoriginálněji řešených knih dneška.
(…)