Obsazení: 2 ženy, 5 mužů
Šest minipříběhů, které spojuje postava Adolfa Hitlera je poněkud neortodoxním pohledem na nejproslulejšího zločince dějin. Goldflamovy groteskní apokryfy zřetelně travestují současnou vlnu dokumentárních rekonstrukcí Hitlerovy životní cesty a konce, zbavují Hitlera jakékoli démoničnosti, vidí ho jako zcela soukromou osobu, jejíž tužby a cíle jsou obyčejné i bizarní, zčásti ovšem i poněkud hrůzné.
Hitler a Stalin se (čirou náhodou) setkávají v Brně na nádraží
(3 m, 1 dítě) – Dva mladí muži přestupují na brněnském nádraží někdy mezi roky 1910–1915 na vlaky, které je mají odvézt za splněním jejich snů. Jeden druhého svými projekty inspirují. Na stejném nádraží se svému tatínkovi právě ztratil malý židovský kluk z Maďarska se jménem Georg Tabori.
Hitler a rodinná pohoda (1 m, 1 ž) – Hitler a Eva Braunová nad bábovkou od SS a za znění Heydrichových houslí z gramofonu probírají budoucnost svého vztahu. Hitler Braunové slibuje, že „dokud její biologické hodiny ještě tikají", rychle vítězně ukončí válku, vezme si ji a během masového obřadu ve stylu Leni Riefenstahlové spolu zplodí potomka. Braunová se uklidní a oba se odeberou na rodinnou oslavu ke Goebbelsovým.
Romance lásky (2 m, 1 ž) – Poslední dny války v Hitlerově bunkru. Hitler zpívá píseň o lásce, lituje, že se nestal hercem a rozhodne se sepsat knihu svých vtipů – Mein Witz. Od diktování závěti sekretářce ho odvrátí zpráva, že právě dorazila delegace 88 českých panen, aby byly vůdcem oplodněny stejně jako předtím příslušnice jiných porobených národů. Nahý Hitler se je chystá přivítat. Ve dveřích stojí kráva.
Obyčejný den (1 m, 2 ž, 3 děti) –
Eva Braunová vaří Hitlerovi v bunkru vegetariánský oběd a stýská si, že si se svým druhem již neužije tolik co dříve. Nabádá Hitlera, aby povolal do Berlína toho zázračného doktora Mengeleho, aby se mu podíval na jeho třasem postiženou ruku. Braunová si musí jít půjčit cibuli k paní Goebbelsové. Když si obě po žensku poklábosí a Geobbelsová namaže svým dětem několik chlebů margarínem, vrátí se Braunová domů. Hitler toho chce před koncem - pardon, před obědem - ještě hodně stihnout.
Hra na hru se smrtí (5 m, 1 ž) – Opět v bunkru: Göring, Goebbels a Himmler se žárlivě pošťuchují a předstihují v nárocích na Hitlerovo následnictví. Hitler pacifikuje jejich rvačku a pak uspořádá nácvik rozkousávání pastilek s jedem na českých lentilkách. Místo bonbónů jim však podstrčí pravý jed. Soukmenovci umírají v křečích. Hitler má radost, jak je vyvedl aprílem a s novomanželkou Evou při latinskoamerickém tanci spřádá plány na odjezd do zámoří.
Ende gut, alles gut (1 m) – Jihoamerický karneval. Starý Hitler, dnes Adolfo Esperanza Muňoz, vzpomíná na úspěchy svých jihoamerických výstav a lituje, že ho „ta politika před lety tak vtáhla". Jako malíř se specializuje na obrazy Indiánů a míšenců. I jeho snoubenka je míšenka. Je temperamentní, ne jako nebožka Eva. Říká mu tygr. Hitler uvidí škorpióna a umlátí ho holí za hulákání německých nadávek. Ale brzy se rozzáří při vyhlídce na podvečerní koupel v moři: Leben ist schön.
Svolení k divadelnímu provozování a k jakémukoliv veřejnému užití
aktovek zařazených ve svazku Doma u Hitlerů udílí Aura-Pont.