Ildar Abuzjarov 

Boris Akunin  

Petr Aleškovskij 
Dmitrij Bakin
Jurij Bujda  
Michail Butov 

Irina Děněžkinová 
Dmitrij Galkovskij 
Anatolij Gavrilov 
Andrej Gelasimov
Linor Goraliková 
Nina Gorlanovová, Vjačeslav Bukur 
Jevgenij Griškovec 
Alexandr Churgin 
Alexandr Iličevskij 
Oleg Jermakov 
Igor Klech 
Pavel Krusanov 
Oleg Pavlov 
Viktor Pelevin 
Irina Poljanská 
Zachar Prilepin 
Dina Rubinová 
Vladimir Sorokin 
Ilja Stogoff 
Michail Šiškin 
Anton Utkin 
Alexej Varlamov 
Marina Višněvecká 
Andrej Volos 

Kniha čtenáři v abecedním pořadí představuje třicet jedna současných ruských prozaiků. Antologie ruských povídek vyšla v řadě s příznačným názvem LITERARY GUIDE a sama její obálka nápadně připomíná solidního turistického průvodce. V tomto případě antologie umožňuje čtenáři procházku územím výsostné literatury. Vedle u nás známých a často překládaných autorů (např. Jevgenij Griškovec, Viktor Pelevin, Vladimir Sorokin) zde nalezneme také vynikající texty spisovatelů u nás dosud širší veřejnosti neznámých (například Alexandr Iličevskij, Zachar Prilepin,  Oleg Pavlov, Andrej Gelasimov a Oleg Jermakov). Třicet povídek nám dovoluje nahlédnout, jak rozmanitá je současná ruská literární scéna. Různost přístupů od alegorie po surový realismus, jazyková pestrost, žánrová odlišnost. Jedno však mají společné – pokouší se o zachycení Ruska dnešních dnů.

- - - - -

Z recenzí v médiích:

Antologie ruských povídek

Jakub Grombíř, ALUZE 3/2007

Třicet povídek od jednatřiceti autorů, třicet šest překladatelů a jedenáct lektorů. Po dlouhé odmlce skutečně reprezentativní publikace, představující současnou ruskou literaturu. Až na pár výjimek (Viktor Pelevin, Irina Děněžkinová) jde navíc o autory u nás doposud nepřekládané. Nalezneme zde dokonce i rukopisy, nepublikované ještě ani v ruštině. (...) Povídky ukazují každodenní život v Rusku; v centru pozornosti jsou hlavně osudy inteligence, která pád bolševismu přijala s nadšením, ovšem nyní zjišťuje, že na něm prodělala nejvíc. Leonid Bolšuchin v úvodu cituje trefný výrok Valentina Rasputina: „Proč se z dobra stala slabost a ze zla síla?“ (...) Antologie z Větrných mlýnů může být užitečná i pro porovnání se soudobou českou tvorbou, neboť v ní vlastně jde o vyrovnávání se s o něco horší verzí našeho vlastního osudu.

Záslužný čin – pokus o nemožné

Libor Dvořák, Český rozhlas Vltava, 20. 8. 2007

(...) Ještě podstatnější ovšem je, že podle jednoho z pořadatelů tohoto sborníku, Leonida Bolšuchina, přináší prakticky celá třicítka moderních ruských prozaiků (jedním z formálních požadavků editorů bylo, aby se do sborníku dostali jen autoři narození po roce 1950) o dost jiný pohled na svět, než na jaký jsme u próz ruské provenience posledních dvou staletí byli zvyklí. Ve většině případů už tu nenajdeme dříve tolik frekventované ideologické, politické či moralistní apely (způsobované především známým faktem, že literatura oněch dvou staletí do značné míry suplovala normální demokratický společenský a politický život), ale spíš pokusy o netradiční postupy a formální výboje, které zejména sovětský přísně reglementovaný a sešněrovaný život neumožňoval. (...)