Slovenské pondelky (ozvuky MAČe)

 

V rámci této série Vám v redakci Větrných mlýnů na Dominikánské ulici 9 budeme představovat osobnosti slovenského literárního života. Slovenské pondelky jsou ozvukem festivalu Měsíc autorského čtení a mají charakter společenských salonů, které mají spojovat silný zážitek z literatury, přátelskou atmosféru i gastronomické zážitky. Akce navazuje na projekt Moravské zemské knihovny Současné podoby slovenské literatury.

 

Program

7. 11. — Michal HvoreckýSilvester Lavrík
14. 11. — Veronika Šikulová
21. 11. Peter KrištúfekVanda Rozenbergová
28. 11. — Monika KompaníkováMarek Vadas
5. 12. — Ivan ŠtrpkaJana Beňová

 

Záznam programu vysíláme živě na FB Větrných mlýnů: https://www.facebook.com/vetrnemlyny

 

Silvester Lavrík (1964)
Prozaik, básník, esejista, textař, dramatik, režisér, rozhlasový tvůrce, publicista, výtvarník, autor literatury pro děti a mládež. Pracoval jako učitel, kreativní ředitel v reklamní agentuře, umělecký šéf Městského divadla ve Zlíně či ředitel Rádia Devín. Je autorem sbírek povídek Allegro barbaro (2002), Zlodeji (2005), Perokresba (2006), monodramatu Villa Lola (2004), románů Zu (2011) a Naivné modlitby (2013). Jeho nejnovějším dílem je román Nedeľné šachy s Tisom (2016). Je laureátem několika literárních cen, jeho román Zu, který vyšel i v českém překladu (Větrné mlýny, 2015) byl nominovaný na prestižní literární cenu Anasoft litera 2012. Pod pseudonymem Hana Náglik píše a ilustruje knihy pro děti.

 

Michal Hvorecký (1976)
Autor povídek, románů a blogů. Napsal sbírky povídek Silný pocit čistoty (1998), Lovci & zberači (2001), Pastiersky list (2008) a Naum (2012), romány Posledný hit (2003), Plyš (2005), Eskorta (2007) a Dunaj v Amerike (2010) a autobiografickou prózu Spamäti (2013). V roku 2009 získal v Berlíně Mezinárodní novinářskou cenu a roku 2010 Cenu Nadácie Tatra banky za umenie – Mladý tvorca. Jeho knihy vyšli v šesti jazycích. V českém překladu mu vyšla sbírka povídek Silný pocit čistoty (Kniha Zlín, 2005) a román Smrt na Dunaji (Kniha Zlín, 2013). Podle jeho novely byl natočený film Wilsonov, adaptaci jeho románu Plyš uvedlo pražské Divadlo Na zábradlí, Divadlo Aréna v Bratislavě a Schauspielhaus Hannover. Z němčiny překládá prózu a divadelní hry. Pracuje v Goetheho institutu v Bratislavě.

 

Veronika Šikulová (1967)

Prozaička, publicistka, laureátka prestižní literární ceny Anasoft litera 2015. Debutovala v roce 1997 sbírkou povídek Odtiene. Vydala čtyři další sbírky Z obloka (1999), Mesačná dúha (2003), Domček jedným ťahom (2010) a Diera do svetra (2012). Ve svém prvním románu,  třígenerační sáze Miesta v sieti (2011), zachytila příběh rodiny za použití autentických dokumentů jako listy z fronty a vězení. Román vyšel i v českém překladu pod názvem Místa v síti (Argo, 2015). Podobný autobiografický princip využila i v knize Freska v dome (2014). Za román Medzerový plod (2014) získala ocenění Anasoft litera 2015 a připravuje se jeho české vydání.  Nejnovějším dílem autorky je sbírka povídek Petrichor (2016).

 

Vanda Rozenbergová (1971)
Spisovatelka, publicistka, malířka a bibliografka. Vystudovala žurnalistiku. Je trojnásobnou finalistkou soutěže Poviedka. Autorsky přispívala literárními příspěvky do rozhlasového prozaického seriálu s názvem Miniromán. V roku 2011 jí vyšla sbírka  povídek Vedľajšie účinky chovu drobných hlodavcov, v roku 2012 román Moje more a o tři roky později opět sbírka próz Slobodu bažantom, která se dostala do finále literární soutěže Anasoft litera 2016. Pracuje jako bibliografka v knihovně v Prievidzi.

 

Peter Krištúfek (1973)
Prozaik, scenárista a režisér hraných a dokumentárních filmů. Debutoval sbírkou krátkých próz Nepresné miesto (2002). Napsal sbírky povídek Voľným okom (2004) a spolu s Dadom Nagyom Hviezda vystrihnutého záberu (2005). Ukázka z jeho satirického románu Šepkár (2008) bola publikovaná v antologii The Best European Fiction 2010. S románem Blíženci a protinožci (2010) o vztahu spisovatele a prostitutky se dostal mezi finálovou desítku Anasoft litera. Jeho třetí román Dom hluchého (2012) zachycující turbulentní historii Slovenska ve 20. století byl přeložený mnohých jazyků jako i do češtiny (Větrné mlýny, 2016) a byl také nominovaný na cenu Anasoft litera. Pokračoval konceptuální knihou Atlas zabúdania (2013) a novelou Ema a smrtihlav (2014). Jeho nejnovějším dílem je románTelá (2016) o tělesnosti v rozličných podobách.

 

Marek Vadas (1971)
Prozaik a autor knih pro děti. Debutoval prózou Malý román s výraznými prvky postmodernismu a dekonstrukce. Další dvě knihy napsal spolu s Emanem Erdélyim. Jeho nejúspěšnější knihou je sbírka povídek Liečiteľ (2006), za kterou získal cenu Anasoft litera 2007, vyšla i v českém překladu (KK Bagala, Malvern, 2014). Kniha je úzce spjatá s jeho pobyty v Africe, podává příběhy o lásce, zradě, naději a smrti. Inspirovaná Afrikou je i jeho další sbírka povídek Čierne na čiernom (2013). Pro děti napsal Rozprávky z čiernej Afriky (2004) a nedávno publikovanou knihu Útek (2016) s ilustracemi Daniely Olejníkovej, která vypráví příběh chlapce a jeho psa utíkajících z domova a hledajících místo, kde by se cítili bezpečně a šťastně. 

 

Monika Kompaníková (1979)
Spisovatelka, publicistka, výtvarnice. Vystudovala malbu a grafiku na Vysokej škole výtvarných umení  v Bratislave. Nejčastějším námětem  jejích děl bývá lidská samota, která má většinou  podobu dobrovolné izolace od vnějšího světa. Debutovala sbírkou povídek s názvem Miesto pre samotu (2003). V roku 2006 jej vyšla novela Biele miesta, s kterou byla nominovaná na cenu Anasoft litera. V roku 2008 získala cenu Nadácie Tatra banky za umenie – Mladý tvorca. S románem Piata loď (2010) získala cenu Anasoft litera 2011. Román byl přeložený do mnoha jazyků, mimo jiné i do češtiny (Větrné mlýny, 2012) a stal se předlohou krátkého animovaného filmu, divadelních představení, dokumentárního a celovečerního filmu. V roku 2013 jí vyšla kniha pohádek Hlbokomorské rozprávky, která získala ocenění Najkrajšia kniha roka. Jejím nejnovějším dílem je román Na sútoku (2016).  Pracuje v knihkupectví a vydavatelství Artforum a publikuje v slovenských denících.  

 

Ivan Štrpka (1944)
Básník, textař, esejista, prozaik, překladatel, člen literární skupiny Osamelí bežci. Pracoval jako redaktor Mladej tvory, dramaturg v Slovenskom rozhlase, šéfredaktor časopisu Mladé rozlety, šéfredaktor obnoveného Kultúrneho života a šéfredaktor literárního časopisu Romboid. Debutoval sbírkou básní Krátke detstvo kopijníkov (1969), žánrovou změnu  představuje jeho sbírka Tristan tára (1971). Po odmlčení v době normalizace publikoval sbírky Pred premenou (1982), Správy z jablka (1985), Všetko je v škrupine (1989), Krásny nahý svet (1990), Veľký dych: Psychopolis, tenký ľad (2010) a mnohé další. Jeho tvorba bola přeložená do mnoha jazyků. V roku 1999 mu vyšel román Rukojemník, který byl přeložený i do češtiny (Kachlich, 2014). Významnou součástí jeho tvorby byla textařská spolupráce s hudebníkem Dežom Ursínym. Texty vyšli i knižně pod názvem Modrý vrch (1988). Překládá z mnoha jazyků, například portugalštiny, španělštiny a maďarštiny. 

 

Jana Beňová (1974)
Básnířka a prozaička. Vystudovala divadelní dramaturgii na VŠMU. Vydala tři knihy poezie Svetloplachý (1993), LonochodNehota (1997), román Parker, ľúbostný román (2001), sbírku Dvanásť poviedok a  Ján Med (2003), rományPlán odprevádzania (Café Hyena) (2008), Preč! Preč! (2012) a Honeymoon (2015). Je trojnásobnou finalistkou ceny Anasoft litera. Její kniha Café Hyena (Plán odprevádzania) v roku 2012 získala cenu Evropské unie. Pracovala jako reportérka Jana Parkrová v deníku SME, výběr z jejích publicistických textů, vydalo Artforum pod názvem Jana Beňová Dnes (2010). Bola redaktorkou Divadelného ústavu Bratislava, v současnosti je na volné noze. V českém překladu jí vyšel román Café hyena (plán vyprovázení) (Paseka, 2010), který bol publikovaný aj v Egyptě, Francii, Chorvatsku, Makedonii a Maďarsku, v současnosti se připravuje jeho vydání v USA spolu s románem Honeymoon